From: Vaclav Hajek Reply-To: public@senat..cuni..cz Text s diakritikou naleznete na http://www.reflex.cz/ S poydravem V. Hajek, tiskovy mluvci UK -------------------------------------------- Tisteny RX Michal Komarek 3. 7. 2003 ? Zeme hlupaku [RXDiskuse] Staneme se behem nekolika let zemi hlupaku? Podle nekterych vysokoskolskych ucitelu je to riziko akutni. Platy pedagogu zejmena na humanitnich fakultach jsou totiz tak ubohe, ze nejlepsi odchazeji a talentovani absolventi skol se jim obloukem vyhybaji. Je paradoxni prave v tomhle stavu slavit navrat do Evropy. Kdyz prochazim budovou filosoficke fakulty v Praze, podleham vzdycky jako byvaly student mirne nostalgii. Je to typicke hledani ztraceneho casu: dejte Proustovi kolacek a on vam pres vyboj chutovych bunek zacne psat veledilo o svem detstvi. Ukazte studentovi jeho fakultu a zacne z jejich zdi vyvolavat atmosferu, ktera tam mozna uz vubec neni. Ale kterou predevsim nemaji silu, chut a cas vnimat jeji soucasni obyvatele. Katedra ceske literatury je ve ctvrtem patre - dojem je dovrsen. Musim projit celou budovou. Z okna pracovny vedouciho katedry Petra A. Bilka pak vidim panorama Hradcan, Stareho Mesta. Co vic si prat - pobyvat na pude tradicni vzdelanosti, moci zasvecovat studenty do vnimani nebeznych kvalit a struktur slova a pri tom vsem obhlizet historickou Prahu? "Ctyri z peti doktorandu studium na nasi katedre nedokonci proste proto, ze se stipendiem v Praze pri nejlepsi vuli nevyziji," rusi moje idylicke dojmy Petr A. Bilek. "A kdyby to bylo alespon tak, ze by si mohli pujcit, prezit tohle obdobi a pak z nastupniho platu zacit pujcku splacet. Ale ta perspektiva je zcela jina: po obdobi, kdy maji vyzit s peti tisici stipendia, dostanou nastupni plat priblizne deset tisic a nesplati z nej nic. Kdyz nemaji v Praze kde bydlet, museji to vzdat rovnou -- cely plat by padl na pronajem bytu. Kdyz maji kde bydlet, nastava pro ne obdobi, kdy zkoumaji svoje nadseni pro obor, a schopnost sehnat si druhou a treti praci a nejak se protlouct. Obcas nekdo vydrzi." NA PRUMER NEDOSAHNE NIKDO Katedru ceske literatury na FF UK jsem si vybral proto, ze je ve dvou ohledech mimoradna. Jednak reprezentuje obor, ktery tezko nahradime nejak zvenci, nejak "evropsky". Naopak mela by byt mistem, odkud vychazeji normativy a garance pro kvalitu oboru do cele zeme i sveta. A za druhe jsou tady ucitele placeni mimoradne bidne. I v ramci celostatni pedagogicke chudoby. "Staci pohled na seznam osmnacti nasich zamestnancu. Nikdo z nich nedosahne na celostatni prumer platu vysokoskolskeho ucitele. Nejvyssi plat tady neni ani devatenact tisic. A to tu mame dva profesory a ja mam slusny priplatek za vedeni katedry. Nad celostatnim prumerem platu jsou vyrazneji jenom tri ucitele, ctyri se pohybuji na jeho urovni a zbyli jsou pod touto hranici," vypocital Bilek. Samotnemu Bilkovi je jedenactyricet let, ma za sebou desitky publikaci, je vedoucim katedry, jeho kariera by mela vstupovat do vrcholneho stadia. "Protluceme se jenom diky tomu, ze jsem byl nekolik let ve Spojenych statech a stale castecne zijeme z toho, co jsem tam usetril. A taky umim dobre anglicky a mohu ucit americke studenty zakladum ceske literatury. Mam tri deti a vcelku se mi dari obstarat jeste jeden stejny vydelek, jako mam na fakulte, a s tim jakz takz prezit," rika. "Jenze, samozrejme nema ta prace navic nic spolecneho s vedou, s pripravou prednasek, tedy s tim, co je pro katedru i pro me osobne tim podstatnym. Naopak je to banalizace oboru i me prace - co zajima americke studenty? Hrabal a Kundera, a to rychle a povrchne. A stale dokola. To nema s podstatou tehle prace nic spolecneho." Ostatni jsou na tom jeste hur. Odborny asistent si ke svym deseti jedenacti tisicum musi intenzivne privydelat, aby si mohl obcas koupit knihu nebo se ucastnit konference a nevypadat tam na prvni pohled smesne v osoupanem saku ze second handu. "A tak dochazi k bizarnim kombinacim. Nekdo se treba zabyva starsi ceskou literaturou, a proto umi take dobre nemecky. Zacne prekladat pro nejakou nemeckou firmu, po case zjisti, ze tam ziska nejenom vic penez, ale i prestize. Nutne speje k otazce, zac mu vlastne to ponizujici martyrium na fakulte stoji. A pravdepodobne odejde," dodava Bilek. "Zustavaji nadsenci, urcita sorta podivinu." Na katedre pak temer zcela chybi silna generace ctyricatniku - i kdyz to je stale jeste dano i dedictvim minuleho rezimu. Jsou tu starsi, kteri zanedlouho odejdou do duchodu. A jsou tu mladsi, kteri z velke casti pravdepodobne odejdou za vyssim platem a prestiznejsi profesi. SOLIDARITA MEZI CHUDINOU Podle Petra Bilika z olomoucke filosoficke fakulty to muze byt jeste horsi -- vedle podivinu totiz mohou zustavat na fakultach take ti, kteri o kloudne zamestnani mimo vysoke skoly nezavadi. Z center elitni vzdelanosti se tak mohou vysoke skoly premenit v nemotivujici uciliste, kde prednaseji ti mene schopni. Petr Bilik je jednim z iniciatoru vyzvy "Pocitejte s nami", v niz se vysokoskolsti kantori prihlasili o sva prava. Pozaduji zvyseni platu, zmenu financovani skol, a predevsim tvrdi, ze tentokrat budou dusledni, ze uz neustoupi, ze je to mozna posledni sance neco zachranit. "Nepripoustime si neuspech. Kazdy z nas ma jistou miru trpelivosti. Pak prichazi frustrace, ktera se muze ventilovat dvema zpusoby - rezignaci a podanim vypovedi nebo hysterii. Obe cesty vedou ceske vysoke skoly do pekel. Vidite, tak se jmenovala predchozi iniciativa nespokojenych kantoru - Cesta do pekel ceskeho vysokeho skolstvi. Mame posledni sanci zastavit pad," tvrdi mlady olomoucky pedagog. Podle nej je zradne hovorit o prumernych platech vysokoskolskych ucitelu - na webovych strankach vyzvy uvadi cislo kolem dvaceti tisic korun. Ale uroven platu hodne zkreslila vetsina medii, ktera napriklad uvadela prumerny plat profesoru. Navic jsou velke rozdily mezi jednotlivymi vysokymi skolami i katedrami na vysokych skolach. Castecne rozdily prameni z koeficientu, jez stat pridelil jednotlivym oborum -- vychazeji, zjednodusene receno, z narocnosti studenta na materialni zabezpeceni. Zatimco student filosofie potrebuje knihy, student mediciny potrebuje radu pristroju podobne jako student prirodnich ved ci techniky. Humanitni obory maji nizsi koeficient, a tedy ucitele humanitnich oboru i dvakrat ci trikrat nizsi platy nez jejich kolegove na jinych fakultach teze univerzity. Koeficienty jsou sice sporne, nicmene nejsou prvoradym predmetem soucasne diskuse. "Nema smysl prave nyni zavdat duvod k roztrzce uvnitr akademicke obce," vysvetluje Bilik. Solidarita mezi chudinou jde dal, i za brany univerzit. "Ucitele ze zakladnich a strednich skol nevidi v nasich narocich konkurenci. Oni maji svoje opravnene pozadavky a respektuji ty nase. A podporuji je. V tom smyslu se vyjadrily i oficialni odborove organizace." Vysokoskolsti ucitele pozaduji po statu, aby rozdelil mezi vysoke skoly pres pet miliard korun. Platy by se mely priblizne zdvojnasobit, mela by se zmenit jejich struktura. Mel by se udelat krok i k lepsimu vybaveni vysokych skol. Vznaset takovy pozadavek v dobe planovanych rozpoctovych skrtu a financni reformy nepripada ucitelum nevhodne ani nerealisticke. "Ustupovali jsme stale, vzdy k tomu byl nejaky duvod. To nelze do nekonecna. Ted jsme dospeli k bodu zlomu," rika Petr A. Bilek. POHLED Z MINISTERSTVA Poradce ministryne Petry Buzkove Martin Profant je pro vysokoskolske ucitele idealnim partnerem - sam je vystudovany filosof, bidu vysokoskolskeho pedagoga poznal v praxi a jeho manzelka archeolozka se pres nekolik uspesnych monografii stale nedostala po temer dvaceti letech v oboru na uroven celostatniho prumerneho platu. "Libil by se mi prumerny plat vysokoskolskeho ucitele na hranici dvojnasobku celostatniho prumerneho platu, v soucasnosti kolem 31 tisic korun. S tim, ze by se mely zvysit predevsim nastupni platy a ty vyssi krotit v okruhu dvaceti az petadvaceti procent kolem prumeru. Celkem lze rici, ze relativne uzke a ne zcela jasne puvodni pozadavky vyzvy se do koncepce ministerstva bez problemu vejdou," rika Profant. A rysuje vizi, ktera si s temnotou te Bilikovy nijak nezada. "Ceske vysoke skoly v poslednich trinacti letech obrovsky rozsirily sve studijni kapacity, ziskaly zaroven pozoruhodnou miru autonomie, a tudiz take odpovednosti. Takovy rust by pravdepodobne byl temer vzdy podfinancovan a vzdy by pres miru vycerpaval vnitrni zdroje skol. Jenze v nasem pripade se to odehravalo na doraz. Bohuzel vcetne pruvodnich jevu nedostatkove ekonomie. V systemu, ve kterem neni mozno racionalne hospodarit, se hospodari neracionalne a nedostatecnymi zdroji se plytva. Pri nedostatku prostredku chybi vule ke zmene, skoly nenabizeji to, po cem je obrovska poptavka, od rozsirovani studijnich prilezitosti v humanitnich vedach az po inovaci studijnich programu na technickych skolach. Alternativou je desiva krize systemu, ale to uz neni v rukou vysokych skol, to je otazka politicke reprezentace." Zeme hlupaku? Cesta do pekel? Vysokoskolsti ucitele riziko znaji a prozivaji, ministerstvo je mozna jeste radikalnejsi nez oni. Tak proc by to neslo zastavit?