Pokud vás zajímají mapy Kavkazu a okolí, najdete je zde.

Zájemci o včelařství se mohou podívat můj postřeh na místní včelařství.

V době našeho pobytu byl kurs 5100 - 5800 rublů za 1 USD, a to po celý měsíc.

Cenově mne vyšel měsíc na asi 6 tisíc Kč, tedy cesta na Kavkaz vlakem (i s 8-mi hodinovým čekáním před Rostovem na odstavení vykolejeného nákladního vlaku) trvala asi 5 dní(do Těberdy), něco BUSem, taxíkem,  z Elbrusu BUSem do Pjatigorsku, odtamtud vlakem k Černému moři, tam asi 4 dny, a pak bez 2 hodin rovné 2 dny cesty vlakem do Lvova! Odtamtud BUS do Užhorodu, Slovenským autobusem do Michalovců ...

Jeli jsme vlakem z Prahy hl.n. do Kyjeva. Listek nas stal 1800,- Kc, koupili jsme ho v CK CD. "Dezurnyj" ve vlaku nas zahlcoval zkusenostmi s tim, jak se pasuji z Ruska ikony, a taky s tim, jak ruzne bandy vykradaji kupecka, kdyz clovek spi. Dobra obrana je pry zastrcit botu za bezpecnostni retizek a tim se pojistit, ze dvere nepujdou otevrit (jinak retizek nejak vyhaknou ti zlodeji, takze samotny nestaci).

[      Z Kyjeva na Minerální vody jezdí vlak jednou za dva dny, v roce 1996 jezdil v podvečer a v liché dny (snad). Vzhledem k tomu, že jsme tam byli v den, kdy zrovna nejel, koupili jsme si lístky na vlak směr Adler (u Černého moře, kousek za Soči) a jeli s ním do Armaviru, odtud pak električkou do Nevinomyssku, kde jsme se oddělili od trasy směr Minerální vody a jeli na jih směr Dombaj - autobusem. Nevinomyssk - Min. Vody se dá jet vlakem i autobusem, bus je asi o 50% dražší.

 Zpatky jsme to brali pres Min. Vody, vse v pohode, jedina potiz byla, ze z Kyjeva smer Uzhorod jsou prime listky vykoupene na par dni dopredu mafii, takze to chce bud priplatit a jet az na slovensko, nebo to jet po kouskach a nebo sehnat z Kavkazu vlak, kterym se clovek dostane az do Lvova a neskonci v Kyjeve.
Adam & Tomas

Ja jsem jel zpet vlakem z Adleru do Lvova, listek jsme kupovali v mezinarodni kase (bacha, dle momentalnich nalad maji treba dvoje ceny). Pokud si neuvedomi, ze jste cizinci, mate listek asi za polovinu. My jsme nakoupili koupili listek v mezinarodni kase v Soci radeji 4 dny predem, jeden, plackarta, stal tusim 149 000 rublu.

 Ze Lvova jezdi dva typy vlaku - Rusky nabo Ukrajinsky, ruskej je asi o 1/3 drazsi, byt vas oba dovezou jenom do Prahy :-) Ukrajinak byl asi za 30 USD, Ruskej asi za 50 USD! Ten ruskej jel asi v jednu odpoledne. Nakonec jsme jeli za 6? USD do Uzhorodu BUSem(stal primo pred nadrazim),  jezdil asi 3x denne; ale kodrcal se pres pres ty kopce pul dne. Z Uzhorodu jezdi Slovenska linka do Michalovcu... Chtel 70,-Sk za osobu, a 30,-Sk za bagl. Pokud nemas Sk, platis v Kc, kurs 1:1 .

Viza apod:

 Pozvani do Ruska lze pry pouzit jen na transit pres Ukrajinu, coz tezko prokazete. Je treba bud pozvani primo na Ukrajinu, nebo platit. A to bud 470,- na pockani v  Regius Tour  (Vodickova 41, pasaz Svetozoru), nebo na hranici za 20$.

Proste jenom s razitkem AB sluzebnaja zazijete ten spravny pocit sucha a bezpeci.

Nemoci:

Za uvahu myslim stoji Hepatitida A(infekcni zloutenka), ale je to 1 davka za 1000,-Kc, behem mesice zvladnete 2 davky, ty vas ochtrani z 80%, treti davka je za 3/4 roku. Vydrzi vam to na 10 let...

Cholera z vody je sice pekna vec, ale preci jenom s ni clovek nemusi experimentovat. Pokud byste chteli ockovani, je sice mozne, stoji asi 100 Kc, ale je to jenom na 60 dni. Rekl bych, do mist s horsi vodou je lepsi proste dezinfekce (Sterilag za 35,-).

""Nutno podotknouti, ze nikdo z nas stejne nicim neonemocnel. Ona ta cholera z vody nad 2000 metru zas tolik nehrozi, to je dulezitejsi sledovat, kdyz berete vodu na cestu nekde dole na nadrzazi... A oni ty syslici sice maji blechy asi vsichni, ale zdaleka ne kazda v sobe ma nechvalne znamou bakterii Yersinia pestis a i kdyz vas kousne, tak zdaleka ne kazdym kousnutim vas nakazi (a kdyz vas teda nakazi, tak ne uplne vsichni na to umrou...). Takze hlavu vzhuru."" - Adam

Ruske vlaky:

1. V Rusku jezdi nejake luxusni vlaky, cena napr. z Mineralnich vod do Soci byla asi 300 000 rublu.
2. "Kupejnyje vozy" - vlastne luzkove vozy, jak je zname od nas cena na stejne trase tak 200 000.
3. "Plackartnyje vozy" = lehatkove vozy - vagon je rozdelen prepazkami na oddily, v kazdem oddilu je sest luzek (dve a dve nad sebou jako sedadla v nasem vlaku a dve u steny, rovnobezne se smerem jizdy) nad lehatky je ulozny prostor, pravda, obcas si tam veci nedate, protoze tam budou spat lide. Regulerni lehatko nas prislo asi na 120 000 rublu z Mineralnich Vod do zmineneho Soci. Mezi oddily nejsou dvere.

Je zvykem, ze po 22. hodine z techto lehatkovych vlaku vypadnou lide, kteri nemaji koupene lehatko. Pres den se s nimi delite o zivotni prostor. nektery dezurnyj po napr. 23. hodine vypina nejaka svetla, takze sviti par zarovicek a lide opravdu jdou spat. Bohuzel leckdo vstava v 8:00, co s nimi delat :-) . Ke svemu udivu jsem zjistil, ze se nekteri mistni borci na zachode i holi!!! V kazdem pripade se v plackartovych vlacich stava, ze v deset vecet chlap v trenkach vezme rucnik a mejdlo a odkraci smer toaleta. Dal s nami jely rodiny s detmi na dovolenou k mori! Takze s sebou meli upeceny kure ci co, domaci koralku(naucite se bystre poznavat 50, 60, 70 % obsah alkoholu) a furu dalsich veci.

Ve stanicich, kudy projizdi vlak, je vzdy jeho prijezd udalosti. Takze se cile obchoduje. Dulezitost moznosti obchodu u prilezitosti zjeveni se vlaku pry vzrusta se vzdalenosti od nasi rodne zeme.

Pokud vlak prijizdi do stanice, dezurnyj uzamkne zachody na obou koncich vagonu a mate smulu. Po rozjezdu je zase otevre. Pokud pojedete k Cernemu mori, tak od Tuapse az na konecnou, to jest po cele delce pobrezi, je tzv. sanitarni zona. Cili zachody jsou proste zamceny - aby se udrzela nejaka cistota v turisticky atraktivni oblasti pobrezi.

Nektery dezurnyj uklizi vagon treba i 2x denne, vcetne WC, ale jiny treba ani jednou za cely dva dny. Krome toho zachod obcas zavani, ne kazde okno se da otevrit, to je spise vyjimkou. Doslo to s nama tak daleko, ze cestou zpet jsme okno demontovali svymi sroubovacky na svycarskych nozicich a opravili si ho. Sice se na nas moc netvarili, ale otevreny okno bylo potesujici. Dezurnaja vam bude vnucovat povleceni na ty deky - pozor, plati se za to. Takze ji vysvetlete, ze mate spacaky atp.

4. "Elektricky" - asi nase osobacky - jedou tak rychlosti 20-40km/h a stavej u kazdy vrby. Jezdi tak maximalne na dvestekilometrove vzdalenosti, jsou pomaly, ale zdaleka nejlevnejsi. K sezeni jsou drevene lavice. WC tam nikdo nevidel :-)

Voda ve vlaku:

Jizdni rady:

Vlaky jezdily vcelku presne, ale taky treba ani dve elektricky, ktere mely jet s odstupem asi 40 minut z Pjatigorska do Min. Vod nejely, a tak nam ujel vlak z Min. Vod do Soci. Takze jsme vyhadali u "nacalnika stancii" 50% vracenych penez... Pak nam nezbylo, nez jet elektrickou az do Armaviru (asi 6 hodin) a tam chytat vlak Moskva -> Adler nekdy ve dve rano...

Bezpecnost ve vlacich:

Mistni, pokud aspon trochu blekotate po-rusky, vas budou povazovat za "pribaltiki", a budou strasne nadseny, jak umite "charaso po-rusky"...

Vlakove trasy o kterych vime, ze existuji:

Dale na mensi vzdalenosti jezdi po techto tratich elektricky, jizdni rady najdete na miste.

Date: Wed, 21 Jan 1998 11:57:09 +0100 (MET)
From: Martin Mokrejs 
Reply-To: montana@natur.cuni.cz
To: montana@natur.cuni.cz
Subject: Re: Cestovani do Ruska

My jsme se z Kavkazu vraceli BUSem Lvov-Uzgorod, tam jsme koupil slovensky
BUS Uzhorod-Michalovce. Chtel 70,- Kc nebo Sk v pomeru 1:1 a 30,- za bagl.
Na tom prechodu pry nepoustej pesi. Takze kdo stopuje, tak se musel vetrit
do nejakyho BUSu(vezli jsme takhle nejakou partu). Jinak tam ukrajinsky
celnik zavrel zavoru a dal si par odpocinkovych hodin. Poustel jen za
$(ted nevim jestli 10 nebo 50, ale to uz je skoro jedno).

U Slovaku problemy nebyly...: temahle linkovejma autobusama jezdi hlavne
Ukrajinci, co jim jedou 4x za den, a pasujou. V autobuse jsou utrhany
kryty v podlahach atp., ukrajinky maji elastaky a na nich sukni. Pod
elastaky nacpou 4 kartony cigaret na jedno tluste stehno, prehrnou sukni a
je to. V taskach chlast. Takze, Slovaci to tam dost proberou. Na nas byli
slusni.

Benzin do varicu:

"Obmena valjuty" neboli vymena penez:

A taky se mi stalo, ze jsem ve Lvove shanel BUS smerem domu, pritocila se ke mne zenska, otevrenou penezenku v ruce, a chtela vymenit ruble na ukrajinsky karbovance... Nez jsem neco rek', stali u nas dva panove(jak ve filmu) v kozenych bundach... no, div mne nezavreli. Pote, co jsem jim vysvetlil, ze jsem Cech, ukazal pas a ze zadny rubly ani karbovance nemam, tak mne teda hned pustili, ale taky nemuseli. Jak se proti temto situacim branit nevim, asi to proste nejde.

""Takze myty o nakupovani za dolary jakozto alternantivni mene v zapadlych 
ruskych mesteckach patri opravdu (aspon v jihozapadni casti) do rise pohadek."" - Adam

Ceny:

Cecensko apod:

Konkretni postrehy z navstivenych mist:

Teberdinskij zapovednik(park):

 Casto se plati az pri vystupovani z verejneho prostredku, bud si ridic rekne kolik chce, nebo je to proste na vas! Taky je caste, ze proste poslete penize dopredu(pres ten dav), zakricite kam jedete, a nekdy vam i neco vrati zpet.

Pohyb v parku je omezen spravou parku, sidli v Teberde. My jsme tam byli jako predem domluvena botanicka expedice, tak to bylo jiny kafe... Ale i po "vyznacenych cestach" je to pekne. Okoli jsou jehlicnate lesy. Ve srovnani s Gosudarstvenym zapovednikem, o jedno udoli nazapad, kde jsou listnace a zubri... Je tam mestecko Archiz, nebyli jsme tam, ale mel by tam snad byt i nejaky kostel snad z 10. stoleti!

Pro turistu, ktery nesmi chodit volne po parku, to tam je tak na 5 dni...
Ale kdyz turista jaksi vstoupi na uzemi parku mimo branu a toula se mimo cesty, tak po nem ani pes nestekne. Pokud by ale nahodou steknul, tak nevim, jak svou pritomnost vysvetlovat...

Predstavte si, ze tam prijede po 6 dnech trmaceni vlakama z Prahy, vedro, a je tam krasny jezirko, modry, vletite do nej...plavete si na zadech, a pri tom cumite nahoru, okolo skaly 3 tisice metru vysoky, na vrcholcich snih.... Jo, a v tom jezirku ziji raci. A taky tam jsou strepy - jako dukaz existence mistni mladeze - vypije neco jako pivo, a flasku pak rozmlati, ale v kazdym pripade si o jeden pekny step Adam rozriznul nohu.

Teberda je asi 1300 m nad morem. Napriklad vystup z Teberdy na Chatuparu trva asi 4-6 hodin, ale spis tech 6 a vice.

Pani na poste sla pry pro znamky do Cech, coz ji delalo problemy(dokonce az do trezoru...). Vubec, i s pohledy je v Rusku problem... :-)

Panove pozor: je zde muslimska mensina, po navsi ani jinych verejnych prostranstvich se nehodi v plavkach!!! Damy, po navsi se nechodi ani v kratasech! (nam se to samozrejme oboji povedlo).

Jinak mistni babicky, pokud budete mit pripaleny obliceje a budete se hodne loupat, vas budou mit rady a budou vam davat domaci syry a jogurty(airan), vynikajici...

Kdyby tam nekdo mel nahodou nejaky plavidlo, tak vrele doporucuji sjet si reku Teberdu - siroka jak Vltava v Praze, vlny misty aspon metrovy, sutry obcas jak na Vydre v Modrave u mostu.... Cestovaci rychlost tak 80 km za den bez nuceneho machnuti padlem...pokud to prezijete(obcas nejaky ten mostek ci perej).
""Obtiznost odhaduji na WW II-III (!). Ten vykricnik je podstatnej, taky by vas to mohlo ukolebat, jak to pekne tece a pak nahnat do peknyho ctyrkovyho mista s vlnama zvici mensi kravy... Ony vubec skoro vsechny kavkazske reky kazdeho vodaka bez lode rozteskni a roztouzi, protoze musi byt proste skvele. Jen je trochu obtizne tam nejakou tu lod dopravit. "" - Adam

Mista k navstiveni:

Dombaj

""Z Donbaje na horu Mussa-Acitara (cca 3000m) vede lanovka (tedy vlastne 2 lanovky, co na sebe navazuji). Pokud mate nejaky ten dolar nazbyt (cca 10 USD), tak vam tento maly vyjezd doporucuji, louky na jejim svahu jsou kvetnate, vyhledy skvele. Taky by byla moznost na vrchol vylezt pesky (a tim se vyhnout treba placeni 2. lanovky) a dolu jet zadarmo. On nikdo nepredpoklada, ze by snad nekdo nahoru vylezl pesky a v dolni stanici zadne listky nejsou - proste date penize a jedete. Takze dolu jedete jako pani. A je z toho krasny jednodenni vylet s prochazkou po cestach po uboci hory (od prostredni stanice lanovky)."" - Adam
 

Z Teberdy podel ricky Dzemagat a dale(cesta "okolo narzana"):

""Dzegamat se nad soutokem nejmenuje Dzemagat, ale Goralykol. (Respektive on se samozrejme jmenuje Dzemagat i nad soutokem, ale je to jina reka, nez kolem ktere jsme pak sli) !!!!!!!!!!!!!!! a EVIDENTNE tam ZADNA VESNICE NEBYLA !!!!!!! Kde by se tam kurva vzala! A jak by tam asi lidi zili v zime a cim by se tam zivili! To byla jednoznacne salas - proste ukryt pastevcu, ani ne na dlouhodobe obyvani. Taky tam nikde v okoli nebyla ani stopa po jakemkoli jinem objektu ani zemedelskem obdelavani. A v horach se proste v zaveru doliny nebydli. (Kos' = jako ten pri ceste na Chotju-Tau taky nebyva obydlen celorocne a urcite si nazev vesnice nezaslouzi. Spise pastevecka usedlost.) - Adam ""
 

Podel reky Muchu nahoru a podel reky Gidam dolu:

Niznaja Teberda:

""U vesnice Niznaja Teberda se na kopci nad udolim nachazi krasny opusteny krestansky kostelik z XII.- XII. stoleti. Vystup k nemu je dost strmy, ale objetkt je to nadherny. Z interieru se nezachovalo nic, ale cely kostel (ktery je snad nejaka chranena pamatka, ale chrani ji tak maximalne prudky svah) je architektonicky skvost. K navsteve vrele doporucuji. A po sestupu prijde jiste vhod koupel v ledove rece. (Nedoporucuji primy vystup kolmo vzhuru, chce to obejit po vrstevnicich po docela siroke ceste. I kdyz to se zase ten kostel potom spatne hleda.) Adam""
 

Tabulove hory:

Blizsi okoli Teberdy nebudu popisovat, ale take pekne.

Teberda -> Elbrus:

Z Karacajevsku jezdi BUS do Churzuku, jel nekdy kolem pul desaty (?), ale nakonec nas ukecal taxikar...jeli jsme vsichni(t.j. sest Cechu a bagaz) jednou Volhou! - a jeste s jednim rusem z Moskvy - asi za 120 000 rublu. Kousek za Churzukem nas vsak cekalo jedno nemile prekvapeni. V miste, kde je na mape znacena "turbaza Ullu kam" je dnes hranice pohranicniho pasma a tedy je z ni kontrolni stanoviste ruskych pohranicniku.

Povoleni ke vstupu se da ziskat v Cerkessku na celni sprave, t.j. 120 km zpatky. Pokud by vas mistni nebyli schopni nasmerovat na celni spravu, ptejte se po "spartivnom komplexe". V pripade cesty na Elbrus z vychodu lze povoleni ziskat (pry) na celni sprave v Min. Vodach. Rusti obcane predlozi plan cesty a dostanou "propusk" a marsrutnuju kartu", na ktere je napsano, kudy presne pujdou. Na zaklade "propusku" vas pohranicnici pusti dal. V zadnem pripade jim vsak tady propusk nenechavejte, nebot pohranicniky potkate jeste jednou! Zhruba v miste, kde se rozdeluji cesty na prusmyk Chotju-Tau a Azau.

Date: Wed, 18 Apr 2001 13:48:05 +0200
From: Bulva Marek 
Reply-To: montana@natur.cuni.cz
To: "'montana@natur.cuni.cz'" 
Subject: RE: [montana] Kavkaz

Hm, to zalezi na tom jestli na Usbu polezes z Ruské nebo z Gruzinské strany.

Pokud z te Ruské, tak "Propusk v pogranicnuju zonu" dostanes v Nalciku u
pohranicniku.
Kabardinská ulice.
Ale nevim jestli toto budes na Usbu potrebovat, jelikoz si nepamatuji ze by
tam nekde byli pohranicnici.

Z Gruzinske strany netusim.

Marek

Kdyz jsme cekali na Adama s Tomasem, kteri jeli pochopitelne zpet do Cerkessku pro ono povoleni, vypraveli nam nejaci Rusove, kteri taky cekali na povoleni, ze jim mistni pres noc sebrali bagl, ktery nechali pred stanem...

Po odchodu od prvnich pohranicniku se udoli rozevre, objevi se nejaka vesnice, kup si tam vlneny rukavice ci svetr, bude zima. Pokud ne, mistni te mozna budou sledovat. Mistni zde pasou a pasou, obcas pletou, nic zajimaveho. Jestli jsem se nekdy za cely mesic ve Velke zemi bal, tak to bylo tady. Jeli totiz za nama/s nama odsud dal smerem na Elbrus dva mistni, okolo nich pobihala cuba vzhledu snad i vlcaka...clovek nikdy nevi, kdo vsechno je v techto koncinach ozbrojen lepe nez jenom nozem... napr. dobrych 20 minut sedeli na koni, 2 metry od nas(bylo nas 6), a koukali na to, jak se futrujem salamama a popijime ledovcovou vodu :-(, slecne nabidli vyneseni bagaze na koni na kopec atd. Krome toho za touto vesnickou byli ti dalsi pohranicnici.

Od vstupu do pohranicni zony se da nahoru na Chotju-Tau dojit za den(ale spis to o chvilku nevyjde - my jsme to meli jen tak tak), a to jsme si preventivne nadesli asi dve hodinky predchoziho dne vecer. Zhruba poslednich 200 vyskovych metru pod prusmykem je dosti hnusnych: vysnezena, hodne exponovana a ujizdejici sut. Bez macek se blbe leze ve snehu, s nima je to zase zazitek na tech jezdicich kamenech...

[ *vesnice* neni vesnice, ale jiz zminovana usedlost - rusky "koš" - vypada to sice rozlehle, ale lidi je tam malo, je to spis sezonni hospodarsky objekt. Myslim, ze kdyz jsme tam byli, tak jsme videli kompletni osazenstvo. A tomu ja vesnice nerikam. ] - Adam

Prespali jsme v prusmyku (uz na ledu), snih rano zvonil, bylo krasne jasno, skvely vyhled na mezistanici(Mir) i horni stanici lanovky(Ledova baza) i na Prijut 11. Ze sedla Chotjutau se da v podstate jit jak na obe stanice, tak primo na Prijut. My jsme se rozhodli vzit to primo k chate. (Pokud byste to brali pres prusmyk Azau, tak se asi musi sejit dolu do Terskolu a odtud lanovkou vzhuru.) Cestou se prechazi dve plató, skoro bez trhlin, labuzo a mezi nima je udolicko, misty se skalkama, ale hlavne s hnusne rozlamanym ledem. Obcas nejaky snehovy mostik, misty 40 cm siroky chodnicek pres prurvu... Jednoznacne na lano a macky.

Pokud clovek vyrazi slusne za rozbresku, je to prijemna ledovcova tura. Pokud vsak nekdo dava kamaradovi doporadku nohu rozseknutou mackou a vyrazi az v 9:00, tak strasna cvachtacka (tim Tomas asi mysli jiz rozbredly snih). Na Prijut (za slunecneho a bezvetrneho dne) jsme dorazili asi po ctvrty, kdyz prave zacinalo snezit.

 Prijut 11 je slusna chata, spis bouda z kameni, horni polovina je oplechovana, takze to vypada jak ponorka. Vybaveni si myslim velmi dobre. Pokoju 2 patra, ctveraky, tedy ne palandy, regulerni dreveny postele, drevene palubky. Jako jidelna je tam veranda, na tu se teda chodi se svetrem ci s bundou, podle toho, jak dlouho tam hodlate neco kuchtit ci hrat hazard. Na chate se sice netopi ;-), coz nikomu nevadi, ale byl tam erarni plyn na vareni, voda tece z nejaky skalky u chaty, clovek si ji musi donest v hrnci a pritom se nepolit sebe nebo kamarada.... Na zachod nezapomenu! Je mimo chatu, to znamena se obleknout, pohory, baterku. Visuty zachod ve vysce 7 metru nad povrchem snehu?,ma to vadu - vitr fouka obcas prave odzdola, to znamena, ze vam to ten papir vetsinou vrati zpet do kabinky. Jinak je, rekl bych, tureckeho typu, ale prekvapilo mne, jeden z nich je jaksi koedukovany - proste dve diry vedle sebe... muzete si tedy i poklabosit.

Jeste par poznamek k Prijutu 11: Oficialne stoji nocleh pro cizince snad 20 USD. Nas to stalo kazdou noc jinak, nejvic 10 a nejmin 5 USD. Proste Slovan vsude bratry ma. Puvodne jsme chteli u chaty spat ve stanu, bylo nam vsak durazne vysvetleno, ze neco takoveho neprichazi v uvahu - clovek je holt v narodnim parku. Je tam jedna skvela plosinka, na ktere by se stan krasne vyjimal, ale okolo ni je nejmin pet napisu, zakazujicich stanovani.

Pozn. - podle ne úplně ověřených informací Prijut 11 před dvěma týdny vyhořel. V každém případě se dá spát u skal Pastuchova ve vlastních stanech. [31.8.1198]

Date: Tue, 12 Jan 1999 10:57:40 +0100
From: Michal Holčapek 
Reply-To: montana@natur.cuni.cz
To: montana@natur.cuni.cz
Subject: Re: O Elbrusu

> PS. zevraj tu chatu vypalili nejaky nemcuri. Asi mali fasa varic.

Chatu nezapalili Nemci, ale Rusove, kterym bouchl benzinak. Puvodne byli
podezrely 4 Madari, kterym tam shoreli vsechny penize a doklady, ale pak
je pustili. My jsme byli na Elbrusu den pred pozarem.
Michal

Nasledujici den jsme podnikli aklimatizacni tury z Prijutu na "Skaly Pastuchova" - 4800 metru, asi 2 hodiny chuze, naprosty chodak, znaceno tycema. Snih mekky, hloubka misty zrovna nad kolena. Pocasi uz ale i tohoto dne stalo za starou belu a melo byt jeste hur. Dalsi dny snezilo a snezilo, ci foukalo a foukalo. Kolem chaty letaji kavcata a poziraji zbytky jidla. Pod chatou se za ty roky vytvoril docela slusny smetiste... Proste normalni clovek by nevystrcil nos, akorat nejaky mistr sportu si to dal treninkove do sedloviny(cesky prelozeno Adamem jako sedlo). My jsme akorat cekali a cekali a cekali...

A kdyz uz jsme tak cekali, tak jsme se stihli skamaradit se spravcem chaty. Zrovna slavil sedesatiny a tak byla i oslava s ruskou vodkou, gruzinskym konakem, ceskou broskvovici... Clovek si prijemne popovida o dobrych mackach, o tom jak obcas nekdo vynese na Elbrus rogalo a leti 30 km daleko, obcas tam nekdo zustane, nekdo tam i uspesne soulozi!, ale jeden tam pry pritom zase omdlel, tak nevim, zda to za to stoji :-).

Jinak neni problem si na Prijutu pujcit sjezdovky, vynest si je nekam... a sjet si to. Bohuzel jsem to nezkusil, cenu nevim. Ale musi to byt skvely.

Kazdy den se vstava ve 2 hodiny, a vyrazi se nahoru. Za nas vsak jsme se akorat koukli na oblohu, videli jsme, ze nic nevidime a jde slo se spat s tim, ze se vstava opet ve ctyri, pokud se vyjasni, jde se nahoru. Pokud ne, tak v pet, kdyz ani tak ne, jde se spat na co nejdelsi dobu, protoze co jineho ma clovek delat.

Posledni den to sice ve dve vypadalo taky beznadejne, ale v pet se prece jenom trochu vyjasnilo, a tak padlo zasadni rozhodnuti: jde se! V 6 hodin vyrazila silena grupa americanu a italu s pruvodci, nasledovana s mirnym odstupem skupinkou sesti cechu na "versinu". My jen s mackama v bagliku, bohatejsi s cepinama a hulkama. Nutno podotknout, ze amici si sice pruvodce zaplatili, ale my jsme se s nim stihli skamaradit, takze nas vzal s sebou, pry at tam nebloudime sami a meli jsme to zadarmo. Cesta znacena klackama az do sedla, dal nic.

Cestou na Skaly Pastuchova jsme predehnali ostani cizaky, a jsa pochvaleni za dobrou fyzicku - ehm, ehm, jsme sli hned za pruvodcem. Pak jsme se snim stridali v proslapavani stop do hnusne hlubokyho snehu. Ze sedla jsme vyrazili smerem na zapadni vrchol (5642m), ktery je vyssi a vystup na nej je o neco tezsi - strmejsi, pokud je tam led, jako ze jo, tak macky preci jen jsou asi malo, chce to holt cepin, ani ne tak pro lezeni vzhuru, ale aby bylo cim brzdit, kdyz clovek uklouzne. Abu, tak se jmenoval nas pruvodce, to zkousel jit bez macek a mel docela dost. V pulce cesty prisel mrak, mlha a straslivy vitr a slo se zpatky do sedla s tim, ze se zkusi vychodni vrchol....

Kdyz jsme sesli do sedla, opustily nas vsechny sily a vystup zase vzhuru byl opravdovy porod. Slo se vzdy tak deset kroku, pauza, zoufale vyrazy prosily Abua, ze uz opravdu nemuzou dal, on akorat rikal, ze jsme "maladci" a hnal dal. Cestou jsme porad obchazeli nejaky sutry, cesta se porad klikatila (ne jako na zapadni vrchol - tam je sice led, ale je to aspon rovna cesta primo na vrchol), foukal hnusnej stipavej vichr. Cili za spatne viditelnosti, coz je faktor promenlivy(jak jsme sami poznali z minuty na minutu), bych na vychodni vrchol netrefil.

Nakonec jsme tam prece jenom vylezli, vychodni vrchol byl dosazen ve 13:15 moskevskeho casu. Vypadalo to tak, ze nas ten Clovek v Goretexovy bunde vlacel tak 30 m po nejaky placce, clovek sotva lez', a pak se nekde zatavil, byl tam tak 30 cm vysoky kopecek snehu ci ledu, trcelo z nej neco jako tyce a to prej ze je vrchol. Okolo mliko, omrzly nosy... Tak az budete chtit videt nasi vrcholovou fotku, jsou tam nejaky zborceny tela lezici na snehu u nejaky kupicky bily hmoty, vse patricne rozostreny a v pozadi sedobilo... Nadmorska vyska: 5621 m.

Pocasi bylo opravdu priserne a tak jsem se ptal Abua, jestli tam uz nekdy byl s lidma v necem horsim. Tvaril se, ze uz zazil i to. Nutno podotknout, ze s nami byl nahore po ctyricate sedme.

Snad jeste horsi byla cesta tim snehem dolu, ale co vam budu povidat. Na chate jsme byli kolem 17. hodiny, sebehli jsme na lanovku(vypina se asi v 17:00 ? ), Abul ukecal lanovkare aby nam ji jeste pustil, a tak v sedm jsme byli pod kopcem - na asfaltce. Teda, ten erozni svah pod lanovkou, samy bahno a kameni, to taky stalo za to. Cili z jihu bych ten Elbrus urcite odzdola nesel, ale ta trasa z Churzuku, pripadne az z Teberdy docela stoji za to.

Z vesnice pod Elbrusem - Terskol jezdi BUS do Min. Vod(Pjatigorsk za nas objizdel, ale dalo se domluvit s ridicem). Bus stal asi 55 000 rublu. Bacha, at mate ruble, my jsme samozrejme meli s dolacema problemy, i kdyz je nakonec vzal...

Tolik tedy zazitky z naseho dobyvani Elbrusu. Pro zajemce prikladame par postrehu o trasach, o kterych s nami mluvili ruzni mistnaci.

Cesta na Elbrus ze severu:

Cesta z jihu:

Pokud pujdete na Elbrus odsad, tak na nej, ale opravdu jen na nej, nepotrebujete povoleni ke vstupu do pohranicni zony. Pokud planujete i vylety po okoli, stejne si jej musite zajistit.

Ze zapadu s odbockou ke strasidlu:

Okolo Elbrusu:

Bezpecnost v bezprostredni blizkosti Elbrusu:

"" Nutno podotknouti, ze uvahy nekterych lidi o tom, ze si pekne prejdou hlavni hreben Kavkazu od severu k jihu a svlazi se u more patri spise do oblasti sci-fi nebo akcnich filmu. Jednak jsou tam hranice, ktere jsou strezene, a druhak lide za hranicemi zrejme nemaji skrupule prisleho cizince pekne do mrte obrat. Jejich ekonomicka situace se totiz velice zhorsila, kdyz svoje produkty nemohou dodavat do nejblizsi "civilizace" (jez je za hranici a tudiz nedostupna) a do nejblizsi civilizace, kam dodavat mohou je to zase pekelne daleko. A tak se protloukaji jak muzou - bud utikaji nekam za praci a nebo si za nedobrovolne pomoci neopatrneho turisty trochu prilepsi."" Adam
 

Dalsi nami navstivena mista:

Pjatigorsk:

U kopce Bestau jsou nekde na jizni ci zapadni strane vridla, vime to od "mistnich" cundraku. Nechodte tam jako my od elektricky - budete se brodit systemem stezek az krovi a nikam nedojdete. Chce to obejit po silnici smerem na Zeleznovodsk. Ale mozna ze jsou hezci mista....

Drobna zrada: v Pjatigorsku jsou 3 nadrazi, diky nedostatku teto informace jsme se jak blbci hnali do Min. Vod na vlak, ktery projizdi pres Pjatigorsk, a taky ze nam ujel... Stavi pochopitelne jen na hlavnim (Kislovodsk - Pjatigorsk - Min. Vody - Armavir - Adler, jezdil jednou za dva dny, asi v 16 hodin byl v Pjatigorsku), presneji SNAD v liche dny, nepamatuju se urcite. Ale v ty druhy dny, snad sude, proste nasledujici den, jezdil vlak Vladikavkaz - Min. Vody - Armavir - Adler, taky nekdy odpoledne.

Kazdych 20-40min jezdi elektricky z Pjatigorsku do Min. Vod, obcas az do Armaviru.

V kazdem pripade kdo tam bude, tak temer povinne navstivi ;-) mistni tiskarnu map, ktera tiskne mapy pro oblast severokavkazi (i pobrezi Cerneho more)...

Vice informaci o mapach nize

Mineralni Vody:

Kyjev:

Archiz:

Soci:

Adler:

Potom vyrazit na Krasnou Poljanu. Tam je to asi 800 m nad morem, takove lepsi podhuri, misty je krasny vyhled na hlavni kavkazsky hreben!, sama klec, boruvky, rododendrony Z Poljany se da dojit na "meteostancii"(smer zapad) - je to opustena chata, pocasi uz tam sice nikdo nezaznamenava, ale chata tam zustala. Mistni cundraci ji maji opet v oblibe. V okoli mensi ledovce, vodopadky, a vyhled...

Krome toho je z parku par minut na Adlersky Rynok, proste parada.
 
 

Informace o mapach severokavkazska: