Jedna z nejhezčích akcí a přitom nenáročných akcí, kterou jsme podnikli sami s Tomášem a Luckou za účelem zdokonalit se v pohybu po ledovci. Celé se to odehrálo ve Švýcarsku na ledovci Rhone gletscher vedle průsmyku Furka pass. Tomáš s Luckou mne dojeli ráno u jezera v průsmyku Grimselpass.
Po koupeli v jezeře, obhlídce syslů majících snídani na čerstvém salátu v kleci hned vedle parkoviště a prvním přebalení batohů jsme se přesunuli stopem pár kilometrů k hotelu Belvédére nedaleko Furka passu. Obnovili přítelství s Milenou a Mírou, která byla v hotelu jako servírka a po nutném přebalení vyrazili na ledovec. Cesta vedla okolo ledovcové jeskyně, kterou tady každý rok vykopou zčásti znovu. Chodí si jí fotit japonští turisté, kteří se uvnitř nechaji vyfotit s dvěma studenty převlečenými za medvědy. Mimo jiné se tu prodává ledové víno, sbírané za pozdních podzimních dnů, které už je pěkně sladké. Vychlazené ale opravdu stojí zato.
Mírova brigáda spočívala v udržbě mostíku přivádějícího turisty k jeskyni. Jenomže takový ledovec se poříd posouva, takže se mu mostek neustíle boří a tak je to pěkne Sysifovská práce. Po několika měsících přesvědčil šéfa, že můstek povede co nejdéle po skále ... takže jeho nová práce zpočívala ve shazování kamenů na ledovec (na turisty). Měli jsme z toho srandu, ale když jsme pak na závěr akce šli shazovat kameny pomocí sochorů a tankistického heveru, pěkně jsme si mákli.
Po necelé hodině chůze po ledovci jsme se dostali k místu, kde moréna vytvořila malou plošinu s drobným štěrkem a kde již mnoho skupin před námi postavilo tábor. Dokonce i signál mobilních telefonů sem občas doletí. Vlastní výstup je snadný, ačkoli se zdá zdlouhavý. Cesta na Galenstock je výstup po sněhu, pak podél východního hřebínku a pak přes 3 sněhové hupy.
Už při výstupu přes ty první 2 si člověk myslí, že uz je to ten poslední ... a ono ne! Ten poslední a krásně přehledný, strmý a relativně krátký. Některá místa na něm jsou už bez sněhu, a stoupání strmě po ledu občas není až tak příjemné. Na vrcholu Galenstocku je každoročně veliká převěj.
Ještě že máme stan dole pod kopcem a nemusíme se nikam trmácet. Cestou zpátky tedy trénujeme pády, obrátky během pádu a brzdění cepínem. V pozadí Rhone gletscher, na východním okraji ledovce (blíže k nám) je vidět šedá plocha boční morény, kde je drobný štěrk a několika místy vhodnými pro kempování, včetně ohrádek z kamení proti větru. Vřele doporučuji.
Vlastní horní část Rhone Gletscher ledovce je velmi málo rozpraskaná. Vlastní rozpraskanou část lze dobře obejít uplně zprava(východní okraj) a pak postupně přecházet na střed. Velmi pěkný musí být přechod na sever až na .....
Cesta na Damastock se se ukázala být poměrně nudnou a zdlouhavou, a tak jsem usoudili že půjdeme na Tierlaplistock, který je blíž. Po zahájení výstupu z plošiny ledovce jsme překročili dosti dlouhou trhlinu, kterou můžete vidět zde. V plošině ledovce byly trhliny malé, povětšine spáry na několik milimetrů, ale tahle trhlina byla o něčem jiném.
